Organizace výuky výtvarného oboru

Výtvarný obor je otevřen všem dětem a mladým lidem, kteří projevují zájem o výtvarné vzdělávání. Jeho záměrem je rozvíjet výtvarné nadání, osvojení různých výtvarných technik. Vychází ze současného pojetí výtvarné výchovy, které směřuje k rozvíjení osobnosti žáka, učí ho hledat co říci o světě, v kterém žijí, a nabízí jim možnosti jak to vyjádřit. Rozvíjí estetické cítění, smyslové vnímání, rozumové i citové hodnocení okolního světa. Vede k pochopení názorů druhých, ke komunikaci a toleranci. Výuka ve výtvarném oboru probíhá v uvolněnější atmosféře, vytváří prostor pro sebevyjádření méně nadaných žáků a zároveň naplnění ambicí dětí nadaných.

Přípravná výtvarná výchova 

 Žáci jsou do ročníků rozděleni podle věku. Přípravné studium navštěvují žáci ve věku 5-7 let. Jsou motivovány k hravým výtvarným činnostem a vedeny k základním dovednostem a návykům.

I. a II. stupeň základního studia

První stupeň základního studia navštěvují žáci od 7 do 13 let. Získávají podle svých schopností hlubší náhled na okolní svět, na sebe sama a snaží se ho výtvarně vyjádřit. Osvojují si znalosti potřebné k zdokonalování techniky a k hlubšímu uchopení námětu. S postupem věku je dítě připraveno zvládat stále náročnější výtvarný projev. Ve starším školním věku ty, co se rozhodnou studovat na některé výtvarné střední škole, připravujeme k talentovým zkouškám. Studium prvního stupně je zakončeno vytvořením absolventské práce a žáci obdrží absolventské vysvědčení.

Druhý stupeň základního studia navazuje na první, je určen žákům od 14 do 18 let. Zde se plně rozvíjí již předem získané dovednosti, práce s kompozicí, technika a studie podle skutečnosti. Součástí studia je předmět výtvarná kultura. Jsou průběžně seznamováni s výtvarnými směry, dějinami umění i současnými trendy v našem i světovém umění a architektuře. I tato část studia je ukončena vytvořením absolventské práce, která je prezentována na závěrečné výstavě oboru. Studium uzavírá absolventské vysvědčení.

Předměty studia

Plošná tvorba zahrnuje kreslířské, malířské a grafické reakce na skutečnost, na život nebo na niterný svět žáků. Je postavena na objevně volené tematice, která obohacuje dětské myšlení i emotivitu. V souvislosti s tématem žáci poznávají výrazovou svébytnost linií, barev a tvarů ve vlastní volné a užité tvorbě, v pozorování a v přepisu reality nebo v kontaktu s výtvarným uměním. Soustředěný zájem vzbuzuje i experimentace s materiály, nástroji nebo postupy, která rozvíjí tvořivost a fantazii. Způsoby vyjadřování navazují jak na klasické výtvarné postupy, tak na kombinování technik, které mnohdy dospívá až k přesahům mezi plošnou a plastickou tvorbou.

Prostorová tvorba učí žáky odlišnému způsobu výtvarného myšlení. Vedle prostorového uplatnění linií, barev a tvarů vystupuje do popředí role světla a stínu, objemů, plastických kontrastů a materiálových kvalit. Volná tvorba nejčastěji spočívá ve výtvarné experimentaci v řešení drobných sochařských skic. Je závislá nejen na obsahu námětu a na výtvarné úvaze, ale i na zvoleném postupu – modelování, tvarování, konstruování. Významnou roli hraje i vztah žáka k materiálu a jeho zručnost. Volnou tvorbu doprovází studijní modelování, užitá tvorba je nejčastěji zastoupena keramikou.

Objektová a akční tvorba vyvažuje prožitkovými aktivitami některé postupy plošné a prostorové tvorby. Na nezvyklé zážitky, smyslové podněty, na pocity, vztahy a vznikající postoje navazuje jejich výtvarný přepis a hlouběji je ukotvuje. Objektová tvorba pomáhá žákům přiblížit se realitě – materiálu či nalezenému předmětu, nebo vytvářet nová prostředí. Postupy akční tvorby se vztahují k jedinci a k jeho situaci ve světě, k vnímání sebe sama nebo k prožívání kontaktů s druhými. Akční tvorba má multimediální charakter. Žáci se vyjadřují gestem či pohybem, prožívají hudbu a její rytmus, proměňují svou identitu atd.

Výtvarná kultura prostupuje celou výukou – nabízí prožitky, porovnává vztahy mezi životem, člověkem a uměním, sleduje pohyb uvnitř žánrů a napříč historií. Na všech stupních studia jde o hledání inspirací, asociací a souvislostí. Proto má výtvarná kultura v PVV a v ZS I stupně. volný časový rozsah a není klasifikována. V ZS II. stupně se informace řadí do přehledného souboru znalostí. Výtvarná kultura se zde stává předmětem s vlastní časovou dotací a je klasifikována jako ostatní předměty.